ŠVÝCARSKO

Hlavní město: Bern

Rozloha: 41 285 km2

Počet obyvatel: 7 miliónů

Hustota zalidnění: 171 obyv./km2

Je nitrozemský stát ležící v západní Evropě.Úředním jazykem je němčina, francouzština, italština a rétorománština. Hlavní měnovou jednotkou je 1 švýcarský frank (CHF)= 100 rappů.

Administrativní dělení: 20 kantonů a 6 polokantonů s vysokým stupněm samosprávy. Jižní a střední část země vyplňují velehorská pásma Alp. Rozsáhlé zalednění je zejména v Penninských Alpách (Monte Rosa- 4 634m n. m.) a v Bernských Alpách (Finsteraarhorn- 4274m n. m, Aletschský ledovec je největší v Alpách- 129km2). Dále k východu leží Lepontské, Glarnské a Rétské Alpy. V severním předpolí Alp se nachází Švýcarská plošina, na severozápadě leží vápencové pohoří Jura. Švýcarskem prochází hlavní evropská rozvodí a pramení zde významné řeky- Rýn(hl. přítok je řeka Aara), Rhóna a Inn. Mnoho ledovcových jezer, z nichž největší je Ženevské (582 km2- část leží ve Francii) a Bodamské(538 km2- část leží v Německu a Rakousku). Podnebí v nejnižších polohách je mírné s oceánskými vlivy, v horách je drsné a studené velehorské. Curych má průměrnou teplotu v lenu –0,8 C, v červenci 17,9 C. Rostlinstvo je uspořádáno ve výškových stupních od listnatých přes smíšené a jehličnaté lesy až po subalpínskou a alpínskou vegetaci.- Velká část území má vysokou přírodní hodnotu, vyhlášen je však jediný NP- Švýcarský národní park- 169 km2.

Jazykově a nábožensky různorodé obyvatelstvo s vysokým podílem cizinců ( 8%). 64% Švýcarů hovoří německy, 19% francouzsky, 8% italsky, 0,6% rétorománsky. Náboženství je římskokatolické ( 46%), protestantské ( 40%), muslimské ( 2%). Přirozený přírůstek obyvatel je 0,3% ročně. Střední délka života u mužů je 75 let, u žen 81 let ( jedna z nejvyšších na světě). Všestranně vyspělý průmyslový stát se světově významným finančním a bankovním sektorem. Hrubý národní produkt činí 36 410 USD/ obyv. Na jeho tvorbě se podílí 3% zemědělství, 30% průmysl. Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 6% v zemědělství, 33% v průmyslu. Obdělává se 12% plochy, louky a pastviny pokrývají 28%, lesy 32% území. V zemědělství převažuje živočišná výroba která je zaměřena na chov skotu a prasat. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, ovoce, zelenina, vinná réva. Těžba dřeva(4,3 mil. m3). Zdroje nerostných surovin jsou slabé: těží se sůl, zemní plyn. Průmysl se orientuje na materiálně a energeticky nenáročné výrobky s vysokým podílem kvalifikované práce. Nejvýznamnější je strojírenství (elektronika, hodinky, optika), průmysl chemický ( barvy, plasty, kosmetika), potravinářský ( mléko, sýr, máslo, čokoláda, maso), textilní, papírenský a polygrafický. Kvalitní dopraní síť je na vysoké technické úrovni ( železniční a silniční trasy přes Alpy s řadou dlouhých tunelů). Významný je cestovní ruch. Švýcarsko navštíví 11,8 mil. zahraničních návštěvníků ročně, příjmy z mezinárodního cestovního ruchu činí 7,8 mld. USD.

Historie: Švýcarsko bylo ve starověku osídleno keltskými kmeny, od 1. stol. př. n. l. bylo součástí římské říše. Od 6. stol. Většinu Švýcarska ovládla Franská říše a po jejím rozpadu se stalo součástí Římskoněmecké říše. Střed území získali ve 12. – 13. stol. Habsburkové. V 16. stol. proběhla reformace a pokračoval nápor do severní Itálie. Vestfálský mír po třicetileté válce v roce 1648 potvrdil nezávislost Švýcarska na říši. Za napoleonských válek zde byla vytvořena Helvetská republika závislá na Francii. Nezávislost byla obnovena vídeňským kongresem v letech 1814- 1815 a byla garantována věčná neutralita. V roce 1848 nová ústava vytvořila spolkový stát. Za první i druhé světové války bylo Švýcarsko neutrální. Švýcarsko se neúčastní Evropské integrace ( byla odmítnuta referendem). Švýcarsko je nezávislá federativní republika. V čele státu stojí prezident, volený z řad spolkové rady oběma komorami parlamentu na jeden rok a zároveň je předsedou Spolkové rady. Zákonodárným zborem je dvoukomorové Spolkové shromáždění, tvoří je Národní rada která má 200 poslanců a Rada kantorů.